Bílý ďábel – The White Devil

Intimní portrét největšího kameramanského vizionáře Hollywoodu očima nastupující české filmařky.
Tento film vznikl tím nejméně pravděpodobným způsobem. Jana Hojdová, bývalá studentka kamery na pražské FAMU, se rozhodla oslovit Roberta Richardsona se záměrem vytvořit z něj téma své diplomové práce. Jeho tvorba, rozprostírající se napříč dekádami filmové historie, ji inspirovala jako nic jiného na světě. Napsala mu e-mail a k jejímu překvapení odpověděl. To, co začalo jako studentské cvičení, se postupně proměnilo v mimořádné tvůrčí a osobní přátelství. Richardson se Janě otevřel způsobem, jaký dosud nikomu jinému nenabídl. Poskytl jí přístup ke stovkám hodin osobních videoarchivů a vpustil ji do svého soukromého i profesního života. Jana tak začala vytvářet dokumentární portrét zevnitř. Cestovala s Richardsonem po celém světě, účastnila se předávání Oscarů a byla přítomna natáčením velkých filmových produkcí po boku světoznámých režisérů, jako jsou Quentin Tarantino, Oliver Stone či Martin Scorsese. Výsledkem není pouze film o jednom z největších kameramanů současnosti, ale také silný a inspirativní příběh o odvaze, vášni a víře. Připomínka toho, že nezáleží na tom, odkud pocházíte, ale jak silná je vaše touha následovat vlastní vizi — a že i ty nejvyšší vrcholy jsou dosažitelné.
Robert Richardson patří k nejvlivnějším kameramanům současné kinematografie. Během více než čtyř dekád zásadně formoval vizuální jazyk moderního filmu díky dlouhodobým spolupracím s režiséry, jako jsou Oliver Stone, Martin Scorsese a Quentin Tarantino. Je trojnásobným držitelem Oscara (JFK, Letec, Hugo a jeho velký objev) a byl opakovaně nominován za svou výraznou, expresivní kameru. Richardsonova tvorba překračuje žánry i generace — od politických thrillerů a historických eposů až po radikální, žánr definující filmy — a je ceněna pro odvážnou práci se světlem, pohybem a emocionální intenzitou. Jeho vizuální odkaz hluboce ovlivnil publikum i celé generace filmařů po celém světě.
Tento film vznikl tím nejméně pravděpodobným způsobem. Jana Hojdová, bývalá studentka kamery na pražské FAMU, se rozhodla oslovit Roberta Richardsona se záměrem vytvořit z něj téma své diplomové práce. Jeho tvorba, rozprostírající se napříč dekádami filmové historie, ji inspirovala jako nic jiného na světě. Napsala mu e-mail a k jejímu překvapení odpověděl. To, co začalo jako studentské cvičení, se postupně proměnilo v mimořádné tvůrčí a osobní přátelství. Richardson se Janě otevřel způsobem, jaký dosud nikomu jinému nenabídl. Poskytl jí přístup ke stovkám hodin osobních videoarchivů a vpustil ji do svého soukromého i profesního života. Jana tak začala vytvářet dokumentární portrét zevnitř. Cestovala s Richardsonem po celém světě, účastnila se předávání Oscarů a byla přítomna natáčením velkých filmových produkcí po boku světoznámých režisérů, jako jsou Quentin Tarantino, Oliver Stone či Martin Scorsese. Výsledkem není pouze film o jednom z největších kameramanů současnosti, ale také silný a inspirativní příběh o odvaze, vášni a víře. Připomínka toho, že nezáleží na tom, odkud pocházíte, ale jak silná je vaše touha následovat vlastní vizi — a že i ty nejvyšší vrcholy jsou dosažitelné.
Robert Richardson patří k nejvlivnějším kameramanům současné kinematografie. Během více než čtyř dekád zásadně formoval vizuální jazyk moderního filmu díky dlouhodobým spolupracím s režiséry, jako jsou Oliver Stone, Martin Scorsese a Quentin Tarantino. Je trojnásobným držitelem Oscara (JFK, Letec, Hugo a jeho velký objev) a byl opakovaně nominován za svou výraznou, expresivní kameru. Richardsonova tvorba překračuje žánry i generace — od politických thrillerů a historických eposů až po radikální, žánr definující filmy — a je ceněna pro odvážnou práci se světlem, pohybem a emocionální intenzitou. Jeho vizuální odkaz hluboce ovlivnil publikum i celé generace filmařů po celém světě.
Režie
Jana Hojdová
Rok vydání
Připravujeme
Další filmy

Jak se krotí krokodýli
2006

Jak básníci čekají na zázrak
2016

Čtyřlístek ve službách krále
2013






